Minulá vs. budoucí ziskovost obchodního systému

Vstupní a výstupní indikátor: oblíbené překřížení exponenciálních klouzavých průměrů. Klouzavé průměry byly zvoleny z důvodu jejich velmi lehké srovnatelnosti a extrémní rozšířenosti mezi obchodníky. Porovnávané EMA byly od 1 po 50, celkem tedy 1225 kombinací různých EMA. Testy takto proběhly od porovnávání EMA 1/2 přes EMA 13/21 až po EMA 49/50. EMA 1 je samozřejmě jen jiné označení pro CENU samotnou, tj. Close cenu bez průměrování. Překřížení ceny a EMA patří také k obchodním signálům (pro více informací viz např.. zde).

Money management: do testů nebyl zahrnut. Šlo o to, aby se mohli porovnat výlučně výkonnosti indikátorů v minulosti versus jejich výkonnost v budoucnu, aniž by jejich ovlivňoval jakýkoliv jiný faktor (např. Stop Loss).

Vstupní data pro test: nejobchodovanější plodiny

• Sója od roku 1960 po 2008, tj. 48 let
• Pšenice od roku 1960 po 2008, tj. 48 let
• Kukuřice od roku 1960 po 2008, tj. 48 let
• Sójový olej od roku 1960 po 2008, tj. 48 let

Jak lze vidět, testy byly zaměřeny na komoditní obchodování.

Při přepočtech bylo počítáno i s určitými náklady, což záměrně snižovalo ziskovost každé kombinace EMA. Při každém vstupu do obchodu jsme odečetli 10 USD z našeho účtu, jako fixní náklad. Získané výsledky jsou tedy vždy sníženy o několik stovek až několik tisíc USD, kvůli zreálnění výsledků a také kvůli lepší srovnatelnosti.

Pokud bychom totiž nepočítali s tím, že s obchody jsou spojeny i jisté náklady (komise brokera, slippage a pod.), dospěli bychom k přesvědčení, že ziskovější jsou krátkodobé překřížení EMA, než ty dlouhodobé. Co však nemusí být pravda. S každým obchodem jsou spojeny jisté náklady a čím méně obchodů zrealizujeme, tím méně nákladů budeme muset vynaložit. Jinými slovy, obchodování na základě dlouhodobých EMA je méně nákladové, než obchodování na základě těch krátkodobých.

Absolutní hodnoty v testovaném příkladu si nevšímejte. Nejsou v tomto případě důležité. Přizpůsobení dat pro snadnější uskutečnění propočtů (např. kontinuální pospojování kontraktů a obchodních měsíců) může tyto hodnoty posunout značným způsobem nahoru nebo dolů. Co je však neměnné a v tomto případě to nejdůležitější, jsou uváděny procentuální poměry.

Testy byly provedeny po "trojročnicích", tj. zjistil se nejziskovější indikátor od roku 1960 - 1963 a následně se sledovala jeho další výkonnost až po současnost. Totéž platilo pro nejziskovější indikátor v období 1963 - 1966, 1966 - 1969 atd..

Celkově se tak porovnávalo 16 trojročníc x 1225 kombinaci EMA x 4 komodity = 78.400 různých kombinací EMA ve změněných podmínkách.

Základem testů bylo srovnání:

• Ziskovosti na základě překřížení dvou libovolných, náhodně vybraných EMA.
• Zisků, pokud bychom se drželi jediné vybrané kombinace dvou EMA, která se někdy v minulosti ukázala jako nejziskovější a drželi se jí po celou zbývající dobu
• Zisků, které bychom dosáhli, kdybychom každé 3 roky obchodovali na základě jiné kombinace dvou EMA - a to právě té, která se ukázala jako nejziskovější vždy v předchozí trojročnici.

Pro lepší pochopení bude na první komoditě - sóji, objasněn postup, jakým byly získávány výsledky.

Sója

Přiložený je obrázek získaných výsledků z testování sóje. Obrázek je příliš velký, proto je zde zobrazena pouze jeho úvodní část. Registrovaní uživatelé však mají možnost stáhnout si ho celý, jako přílohu tohoto článku (registrovat se lze zde).

Copyright  © eTrading.sk (Výsledky testů kombinaci EMA pro prvních 5 trojročníc)

Z obrázku lze vidět, že v letech 1960 - 1963 byla nejziskovější kombinace indikátorů EMA 18 a EMA 20 (t.j. 18-denní a 20-denní exponenciální klouzavý průměr). Ziskovost takové kombinace byla 6.113 USD. Jak by se jí dařilo v následujících letech?

V letech 1963 - 1966 by dokázala spolu vydělat už jen 2.719 USD. Jak nejziskovější se tehdy ukázalo být překřížení EMA 34/46, které by vydělalo 5.054 USD. To znamená, že pokud bychom se v následující trojročnici drželi našeho EMA 18/20, dosáhli bychom jen 53,8 % nejvyššího možného zisku. Náš zisk by byl zároveň téměř o polovinu menší, v jaký by jsme původně doufali, při použití EMA 18/20.

Pojďme k následujícím rokem 1966 - 1969. Všechny překřížení EMA se v tomto období ukázaly být jako ztrátové. Nejlepší dopadlo překřížení EMA 7/27. Uvedená kombinace by nás udržela ve ztrátě jen -778 USD. Kdybychom se drželi první ziskové kombinace EMA 18/20, ta by nám prodělala -2.000 USD. Kdybychom přesedlali na druhou ziskovou (34/46), ta by prodělala -2.205 USD. Z toho vyplývá, že bychom předělali cca 2,5 - 3 krát více ve srovnání s nejlepší možnou kombinací (7/27).

Pro roky 1969 - 1972 byla nejziskovější EMA 23/27. Výdělek činil kladných 2.306 USD. Všechny ostatní předchozí kombinace by však již byly minusové.

Situace začíná být však ještě zajímavější pro roky 1972 - 1975. Nejziskovější byla kombinace krátkodobých EMA1 a EMA2 (zisk 108.286 USD). Jak by vůči ní dopadly naše dosavadní kombinace?

První kombinace EMA (18/20) by nám vydělala 25.506 USD, tj. 23,5 % z možného maximálního zisku. Naše druhá kombinace EMA (34/46) by dopadla o něco lépe a vydělala by 42.039 USD, tj. 39 %. Třetí zisková kombinace (7/27) by vydělala 34.676 USD, což je 32 % a čtvrtá kombinace EMA (23/27) opět necelých 24 % z maximálního možného zisku.

Uvádět další přepočty už nemá význam, protože textový popis vzniklé situace se příliš komplikuje a kromě toho je možné všechno mnohem snazší vyčíst ze samotné tabulky.

Jak tedy můžete vidět při sóji, zdá se zatím, že historická výkonnost není zárukou výkonnosti budoucí (což je mimochodem poznámka, kterou si můžete přečíst na letáku kterékoli finanční společnosti, které se vás snaží nalákat na neuvěřitelné historické zisky. Danou formulku najdete snadno tak , že se zaměříte na nejmenší písmenka v textu).

Kombinace klouzavých průměrů, které byly nejziskovější za poslední 3 roky, v budoucnu nedosahovaly ani průměrné hodnoty. Co se týče sóje, nejenže nebyly ziskovější než ostatní kombinace, ale spíše naopak, stávali se podprůměrnými. Je také vysoká pravděpodobnost, že nejziskovější kombinace v některé ze dvou nejbližších trojročníc zaznamená už ne zisk, ale dokonce ztrátu.

Zhrnouc všechny získané poznatky a fakta z provedených testů:

• Průměrná ziskovost klouzavých průměrů, které nepatřily nikdy mezi nejziskovější, byla 7,88 USD na každý obchodní den.
• Pokud bychom se upnuly ​​na některý klouzavý průměr, který takové první místo v minulosti získal a od tohoto momentu se ho drželi po celou zbývající dobu obchodování, průměrná denní ziskovost by se snížila na 6,08 USD, tj. jen 77,16 % oproti jakékoliv jiné "náhodné" kombinaci.
• Ještě zajímavější situace nastává v případě, že se nebudeme držet jediného takového vítěze po celou zbývající dobu, ale budeme přeskakovat ze starého vítěze na toho aktuálního. V takovém případě by průměrná denní ziskovost poklesla na 3,48 USD. A to je už jen 44,16 % rentabilita oproti jakékoli náhodné kombinaci EMA.

Tolik, co se týče sóji a přiblížení systému, jakým byly porovnávání realizovány. Následně jsme stejně postupovali i při Kukuřici, Pšenici a Sójovém oleji. Všechny komodity byly testovány v horizontu posledních 48 let a stejně byly porovnávány překřížení od EMA1 po EMA50, tj. 1225 kombinací exponenciálních klouzavých průměrů pro každou komoditu a trojročnici.

Pšenice

U pšenice se už výsledky podstatným způsobem odlišovaly. Držet se jedné z nejziskovějším kombinace EMA by bylo finančně zajímavé i pro následující 3 roky. Lze dokonce říci, že ziskové období pro konkrétní klouzavé průměry přicházejí i v několika trojročnicích za sebou.

Shrnutí: Ať je libovolná kombinace EMA rovná 100 % zisku. V takovém případě držet se jedné z nejziskovějších kombinaci z minulosti, by nám mohlo vydělat až 116,97 %, tj. skoro o 17 % více. Ještě ziskovější by však bylo "přeskakování" z jedné nejziskovější kombinace na druhou. Tak bychom mohli vydělat až 146,68 %, tj. skoro o polovinu více, než při náhodném výběru EMA. Další výhodou by bylo, že bychom měli jasné pokyny na výběr vstupního indikátoru - vždy vítěznou kombinaci z poslední trojročnice. Zdá se tedy, že v tomto případě by optimalizace našeho obchodního systému nemusela jít na úkor jeho budoucí ziskovosti.

Kukuřice

Pokud je průměrná ziskovost libovolné kombinace EMA 100 %, pak držení se jedné z minulých nejziskovějších kombinaci by nám zajistilo 99,71 % tohoto zisku. Rozdíl je jen nepatrný, což znamená, že je jedno, zda se rozhodneme obchodovat na základě své, jakékoliv kombinace dvou EMA nebo některé historicky nejúspěšnější. Výsledky jsou téměř stejné.

Značné rozdíly jsou však při přeskakování z jedné nejziskovějším kombinace na druhou. Ziskovost takového stylu obchodování by byla 64,73 %, tedy nižší až o 35,27 % oproti průměru. Stejně jako u sóji, v úvodu tohoto článku, by tedy držení se vždy poslední vítězné kombinace vedlo k nejnižším ziskům ze všech tří možností.

Sójový olej

Strategie "vyber si jednu vítěznou kombinaci EMA z minulosti a drž se jí i nadále" by nám přinesla 120,38 % zisku ve srovnání s jakoukoliv jinou náhodně zvolenou kombinací.

Strategie "přeskakování z minulé vítězné kombinace na aktuální vítěznou kombinaci" by nám přineslo dokonce 137,55 % zisku. Zisk by byl v takovém případě tedy vyšší o více než jednu třetinu, oproti náhodně zvolené kombinace dvou EMA.

Závěrečné vyhodnocení za všechny testované komodity spolu

Pokud bychom uvedené výsledky dali do jedné tabulky, zjistili bychom následující skutečnosti.

• Ať je libovolně zvolen klouzavý průměr 100 % zisku.
• Držet se některé z minulých vítězných kombinací po celou zbývající dobu až po současnost by nám vydělalo 103,55 %.
• Přeskakovat z jedné vítězné kombinace na aktuální vítěznou by nám vydělalo 98,27 %.

Jak lze vidět, všechny výsledky se blíží k 100 %, což je jen průměrná hodnota.

Co z toho všeho vyplývá?

Bez ohledu na to, zda se upneme na jedinou vítěznou kombinaci EMA, nebo se budeme držet poslední vítězné kombinace, v dlouhodobém horizontu se ziskovost takového systému bude přibližovat čistě náhodně zvolené kombinaci 2 exponenciálních klouzavých průměrů. Není proto žádný důvod se domnívat, že bude i nadále výnosnější než ostatní. Fakticky může taková kombinace být jako výnosnější, tak i podstatně ztratovější.

V čem spočívá největší nebezpečí přílišné optimalizace našeho obchodního systému?

Pokud se příliš soustředíme na historické výsledky, přizpůsobíme mu následně i všechny ostatní faktory (např. Stop loss). V budoucnu však tyto podmínky s velkou pravděpodobností již nebudou platit a systém tak nabude úplně jiné (v dlouhodobém horizontu jen průměrné) charakteristiky.

Nejenže to znamená, že pravděpodobně nedosáhneme žádoucí výsledky ve stanoveném termínu, ale hlavně, že naše ztráty budou vyšší, než jsme původně plánovali. Nebezpečné je to zejména v případě, že jsme dospěli k přesvědčení, že máme vynikající obchodní systém, který za posledních "x" let zaznamenal zisk "y" %, maximální Drawdown např. 2.500 USD a věříme, že tomu bude tak i nadále. K takové přílišné optimalizaci dochází zejména v případě, pokud jsme ladili 20 různých indikátorů, jejich kombinace a nastavení, dokud jsme nedosáhli maximální zisk a minimální drawdown (což má za následek enormní nárůst zisku zejména po zapojení Position sizing).

Když chceme takový systém využít v praxi, přičemž bychom chtěli riskovat maximálně 50 % našeho účtu, znamenalo by to, že nám teoreticky stačí 5.000 USD a můžeme začít obchodovat. Avšak teoretický poznatek, že takový systém zaznamenal v minulosti nízký Drawdown, nám nedává žádnou jistotu, že takový bude jeho maximální DD i v budoucnu. Pokud je průměrný DD za ostatní podobné systémy 7.500 USD (a ne tedy 2.500 USD), je velmi pravděpodobné, že ho dříve či později, zaznamenáme i my. S účtem jen kolem 5.000 USD to však znamená, že náš účet můžeme zcela zrušit. Běžný Position sizing zde nehraje roli zachránce, protože v momentě, kdy budeme mít na účtu 10 tisíc USD a více, začneme obchodovat 2 kontrakty. Tím pádem riskujeme DD 15.000 a opět vynulování obchodního účtu (jen ve větším měřítku).

Trh je dynamickou záležitostí, situace na něm se neustále mění a proto je vhodnější soustředit se na jiné faktory obchodního systému jako je nejlepší vstupní indikátor. Těmito faktory jsou například: dobře nastavený Stop loss, vhodný Position sizing (anti-martingale) a pod ..

Doporučení: Pokud již optimalizujete obchodní systém na co nejlepší výsledky, otestujte ho i na jiné časové ose. Pokud jste ho např. optimalizovali na 10 posledních let, zkuste jako vstupní údaje použít i 10 těch předchozích. Dává vám to stále stejné výsledky - ziskovost, drawdown...? Pokud ne, pozor na nastavení vašeho Money managementu a přílišnou důvěru (zejména tu finanční) v jeho výsledky.

Poznámka na závěr: Statistici by v tomto okamžiku lze namítali, že provedené testy nejsou dostatečně rozsáhlé. Výsledky za 48 let a 1225 různých kombinací EMA pro každou ze 4 testovaných komodit mají však jistě dostatečně vysokou výpovědní hodnotu na to, aby si z výše uvedených skutečností vzali rozumní obchodníci ponaučení.